Deník

Proč a co obnáší VŠCHT

12/10/2017

Tenhle článek o VŠCHT mi v hlavě tak nějak probíhá už něco přes rok. Jelikož ale celé minulé dva semestry jsem měla jednu solidní kudlu na krku, že jakmile něco neudělám tak bajíí a see you never, tak jsem radši držela jazyk za zuby a počkala si (a taky hodně promodlila, odříkala petstotisíc otčenášků a tak), až bude moje studijní situace v rámci možností (v rámci možností, protože u nás to asi člověk nikdy nemá uplně na párku) tak nějak v klidesu.

Nechci vám tady brečet, jak je to univerzita těžká, dělat ze sebe chudinku a podobný kokotiny. Na to nikdo neni zvědavej. Tu školu jsem si vybrala sama (moožná s lehkým nátlakem z naší ultrageniální Hujerovic rodiny) a že jí neudělám s prstem v nose klidně si jich tam totiž narvu třeba deset ale teď už bych to vážně ráda doklepala jsem tak nějak jakoby vytušila. Takže nemusíte se bát, jestli padne nějaká slzička, bude to nad mým žurnalistickým umem (HOHO) z vaší strany. A nebo třeba proto, že interpunkci občas házim jak se mi zachce a nějaké lingvistické očko to zapálí víc než je zdrávo. Nu což.

Je totiž podzim a to je (myslim?) doba, kdy spoustu maturantů přemýšlí, kam se po skončení střední uchýlí. Pokud zrovna teda nejste úchylové jak já a nemáte život rozplánovanej po měsíčních etapách od prváku na střední až do roku 2069.
Dotazů na univerzitu mi totiž chodí mraky a i když bych ráda všem odpověděla jednotlivě, nedávám to ani počtem znaků v DM na instagramu a už vůbec ne s kombinací volšových prstů a klávesnicí na mobilu, jelikož pravidelně urážím posledních pár svých kamarádů otázkou ,,PIČO!“ místo ,,PIVO?“.

Takže tak. Radši to napíšu na počítači, s potřebnou vizuální dokumentací, bez sprostých slov hovno, těch padne a nepotřebných překlepů. A hlavně s neomezeným počtem písmen, protože jste možná už vytušili, že tahle malá blondýna bude pěkně ukecaná.

Proč jsem si VŠCHT vlastně vybrala

Důvodů je hned několik a jsem si jistá, že alespon 1/3 zapomenu. Nicméně jeden z nich je stoprocentně fakt, že mám vystudovanej gympl. Teď se vůbec nechci bavit o tom, jestli byl nebo nebyl dobrej, ale obecně umíte tak nějak všechno částečně a pořádně nic. A to ještě teoreticky. Takže pokud si nerozjedete něco vedle, s o moc odlišnou situací, než jak to vypadalo po devítce (po kvartě) na základní škole ze střední nevyjdete. Tudíž že Pilátice bude ještě pár desítek let hnít ve školství se vědělo zhruba tak dvě a půl vteřiny po vyvěšení přijetí do primy v roce 2007.
Další důvod, proč jsem tady je fakt, že fušuju do stravy a jídla už zhruba 5 let a nějaký výživový kurz (kde mimochodem padlo pár zarytých bullshitů) a přečtení pár článků mi prostě nestačí a přijde mi hrozný, jak jsou lidi v ČR a na Slovensku hrozně neinformovaný, zmatený, protože těch kravin přilítá ze všech médií nespočítaně a jediné médium, které stojí za zmínku a kde si kluci dávaj pozor, aby to, co vypustí mělo hlavu a patu je fitcult. Amen jejich práci, me likey moc. Prostě.. já se v tom potřebuju pořádně pošťourat. Pokud je někde napsanej článek nebo natočenej film o nějaké potravině, která je nebo není dobrá pro tělo, chci vědět důvod. Důvod kterej je podloženej, otestovanej v několika případech a ne jen s razítkem nějakého alternativního doktora z hornídolní univerzity nebo ještě líp, od člověka co má stejnej několika týdenní (nebo dokonce víkendový?) kurz jako mám já. Protože lets be honest, ten cár dostane v dnešní době i cvičená opice.
Mým snem je pracovat v laboratoři, nebo vést nějaký výzkum. Ačkoliv miluju svoji současnou práci, nejsem si jistá jak tenhle IIFYM hype bude dlouho trvat, zanedlouho mě vymění nějaká mladší krůta, chci mít nějakou jistotu a chtěla bych si nakonci života říct, že jsem do světa přinesla něco, ať už lék nebo třeba nějakou odbornou práci od které se odrazí něco dalšího, většího, co někomu pomůže. Z prvu jsem sice chtěla pracovat s lidmi, ale po pár face to face zkušenostech, neschopnosti se přetvařovat a nezodpovědnosti/nedochvilnosti/arogantnosti některých lidí se radši zavřu někde do baňky a čus.

Jak se na VŠCHT člověk dostane

..prakticky jenom tim, že existuje.
Respektive.. jede se na průměr. Maturitní vysvědčení, plus matematika a chemie (myslím) ze třeťáku a poloviny čtvrťáku a nějaké chemické olympiády. Ale rozhodně to není nic, kvůli čemu by se člověk musel potit a honit vyznamenání od začátku do konce. Já gympl prošla ani nevím jak, trojka z matiky myslím taky padla a na Chemii a analýzu potravin jsem se pořád prodrala někam mezi první polovinu. Takže v době přijímaček byla Blanice vysmátá a žádný back up plan vůbec nevymýšlela.

.. A jak se udrží.

Tady bych jenom chtěla dodat, že každej tu zkušenost asi bude mít trochu jinou a pokud jste dítko geniální což já vážně VÁŽNĚ nejsem, možná tu školu hrotíte z desetiny jak já a průměr máte o jedno celé číslo lepší (v tom případě bych vám jen tak mimochodem chtěla říct ,,Víš co Sašo, jdi do prdele„, potom se slzama v očích, že život neni fér a že se s váma pravděpodobně nebudu bavit, protože to moje ego moc bolí. Tak.), ale pro ty průměrné studenty, co si ze střední pamatují kulový, a to že jste slyšeli název nějaké látky neznamená, že o ní řeknete větu, bude studium vypadat asi následovně:

Univerzity obecně

Největší šok (i když by to člověk mohl čekat, žejo) byl, že se o vás prostě nikdo nezajímá, na nic vás třídní neupozorní (,,Blanko, máš mamku doslova o patro výš a stejně jako poslední nemáš podepsanej tenhle papír“) a že si něco nezjistíte je prostě vaše chyba, nikdo vám nic říkat nemusí. Nefunguje to tak, že vás první dvě tři hodiny nechaj rozkoukávat, o čem vlastně ten předmět je, omluví, že něco nemáte nebo že nejste připravení. Na některých lehčích hodinách (třeba jako Španělština I) sice nějaký ten pozvolný rozjezd je, ale třeba takové laboratoře nebo i valná většina seminářů se jede 100% uplně od první minuty, protože se i tak nestíhá a část látky se musíte naučit doma.

Testy v průběhu semestru

..Taky vám povídali někteří pohádku, že během semestru jste v cajku a peklo přijde až o zkouškovém? No. Ne. Třeba tenhle semestr jsem napočítala 25 testů mimo ty zkouškové a ústní zkoušky. DVACET PĚT DOPRDELE. Neříkám sice, že mají všechny stejnou váhu (pro srovnání, na test z fyzikální chemie se učím druhý týden abych ušmudlala alespoň 50%, na test ze spektra u laboratoří z fyziky jsem si prošla látku za 15 minut a úspěšnost 8 správných z 8). Na začátku semestru si proto vždycky napíšu 14 týdenní kalendář, který mám přilepený na zdi, do kterého si vypíšu kompletně všechny testy u kterých je zadaný termín nebo alespoň týden, důležité úkoly (prezentace, odevzdání nějakých prací apod) a rektorské dny. To samé si napíšu i do kalendáře v mobilu/počítači, s oznamováním na týden dopředu/tři dny dopředu/den dopředu. Sice na mě mobil řve prakticky den co den, ale alespoň si nemůžu nadávat, že jsem na něco zapomněla, protože jsem si to uchovala jen v hlavě. V hlavě se uchová kulový. Tam mi lítaj jednorožci okolo duhy.

Konstantní příprava

Jedinej způsob, jak zvládám práci, fitko, nějaký menší sociální život (chtěla bych zdůraznit menší, protože vidina párty studentského života, kterou jsem měla na střední se vyhýbá realitě obloukem) a školu zároveň je prostě nenechání ničeho na poslední chvíli. V prváku jsem ze začátku nic nedělala, což se potom nehezky odrazilo v letním semestru (proto jsem prvák prodlužovala a místo ve třeťáku jsem teď s čistým štítem druhanda) a celý minulý rok byl v jedné velké stresové bublině, jak jsem zmínila na začátku. Takové ty časové odhady (,,Teď ještě nebudu nic dělat a pak těch 20 příkladů zvládnu za dvě hodiny, pohoda“) se teďkon násobí třemi až čtyřmi a potom to člověk, s odřenýma ušima zvládá. Dělejte si úkoly, co vám dají vyučující.
Ze začátku je to sice hodně drsná rána, zvlášť pokud jste učení na střední měli na párku víc jak na půl hodiny jste na něj nesáhli, do ničeho se vám UKRUTNĚ nechce a nic vás nebaví, ale pokud máte jasně daný cíl (dodělat školu, nemodlit se pokaždé jen za E) a motivaci – plus třeba topshit přednášejícího a vyučujícího, i takový předmět jako Fyzikální chemie vás i s tím, že se tím serete asi milion hodin a vyjde vám zhruba třetina, bude vlastně bavit. Fakt.

Laboratoře

Kapitola sama o sobě. Měli jste na gymplu taky hodiny laboratoří z fyziky, biologie a chemie? No, tak tohle s tím nemá nic společného.
Tady poslední co se děje, že by vás někdo vedl za ručičku, ukazoval destilace, filtrace a podobné věci krok po kroku, nenechal vás pracovat s nebezpečnými látkami, stál za vámi a na všechno ochotně odpověděl ještě dřív, než dořeknete otázku. A taky to rozhodně „neni předmět, na kterém vás nevyhodí“. Prdlajs. U některých asistentů vylítne průměrně za jeden blok třeba polovina lidí. 96% kyselina sírová je na anorganických laborkách váš nejlepší kámoš, sestavit aparaturu byste bez předlohy měli i o půlnoci. To, že děláte nějaký úkol samozřejmě znamená, že aplikovaný postup umíte nejen konkrétně, ale i obecně. U každé látky víte, proč jí tam dáváte a co udělá. VŮBEC TAM NEPOBÍHÁTE JAK ZMATENÁ KOZA CO PROSÍ BOHA O PŘEŽITÍ, APARATURU SCHOPNA SLOŽIT JEN PO ODFOCENÍ U VEDLEJŠÍHO STOLU A KROMĚ NAUČENÉHO POSTUPU JAK BÁSNIČKU VÍTE O DANÉM DĚJI KULOVÝ.
Prosim vás na laborky se připravte poctivě. Počítejte si. Čtěte si návody, komentáře. Hned na první hodinu. Možná budete mít štěstí a dostanete asistenty, co se o vás staraj jak o vlastní děti, ale taky je dost možné, že schytnete asistenty, co si na vás vykompenzujou všechny křivdy z mládí a celé laboratoře budou horší než filmový maraton se Zdeňkem Troškou.

Primát

Nevim, kdo tenhle koncept vymyslel, ale dejte mu někdo medailu prosimvás. Zaregistrujte se ještě dřív, než do školy páchnete, zjistěte si na tomhle serveru co si o daných vyučujících ze starších studentů kdo myslí (a případně na základě toho se snažte protlačit někam jinam), mrkněte na informace o předmětech jako takových a stahujte staré testy, protokoly a poznámky. Rozhodně to nenahradí všechno (jakože s tímhle už nemusíte chodit na žádné přednášky, semináře, nic, třeba poznámky si musim dělat sama a cizí jsou mi k ničemu), ale nebýt starých materiálů, rozhodně bych všechny zkoušky nedala. Naučí vás to principy, jakým testy probíhají, co se v nich může objevit a někdy dokonce dostanete verzi na chlup stejnou. A TO SE VYPLATÍ!

Docházka

Tady je to asi dost individuální, ale prosrat první a druhej semestr a nechodit na přednášky se mi vážně nevyplatilo. Nebudu tady tvrdit, že poslouchám slovo od slova, ale občas se vám vryje do paměti informace, která vám potom někde pomůže. Bohužel ne vždycky je to uplně reálná záležitost (člověk si sestavuje rozvrh sám = pokud se vám nic nepřekrývá a neschytnete ty nejnepříjemnější lidi na univerzitě čekáte, že si to karma někde nepěkně vybere), každopádně šunky bych si místo toho rozhodně neválela. Nebo alespoň bych si je neválela nikde jinde než v posluchárně.

,,Hele na to jsem se jenom podíval/a a dala jsem to“

Jakoby tohle je za mě asi největší sračka, kterou mi kdy kdo řekl. Tohle, a pak věta, že stačí chodit na přednášky a máte to zadarmo.
Moje zadarmo znamenalo vyhození ze dvou zkoušek po sobě a nenapsání jednoho testu v průběhu dvou a půl týdne. Pecka.
..Takže když mi tohle někdo řekl minulý semestr, znamenalo to v překladu ,,Uč se intenzivně aspoň 5 dní a dáš to na D“

Krunýř

..Ačkoliv žijeme v moderní době, kde se všude propaguje rovnoprávnost, občas se setkáte s tím, že prostě dostanete nálepku hned jak přijdete do dvěří vyučujícího. Nejednou jsem schytla poznámku u zkoušky, že bych se možná měla vrátit tam kam patřím (za plotnu), jestli jsem si nespletla dveře vysokých škol a podobně. Je to sice maličko absurdní záležitost, protože zrovna na FPBT je snad víc holek než kluků, ale hlavně se tím nenechte položit a brát si to osobněji, než je nutné. Jebat.

Enjoy the ride

Že furt zasírám instagram heštěgem #chemiejeláska neni jen tak. Mě to vážně baví. Celej tenhle proces a jsem pyšná, že tu jsem. Moc dobře vím, že pokud pro mě není něco dostatečně velká výzva, nechci do toho vynakládat energii, protože z toho nemám dostatečný požitek. Navíc jsem meganamotivovaná tím, že vím co přesně chci dělat, že tu školu k něčemu využiju a bez ní se nedostanu tam kam bych měla. Takže pokud na tom budete alespoň trochu podobně, vážně se něco pozitivního na každém předmětu najde. Na Fyzikální chemii a Matice jsou to třeba příklady (aneb jeden správný výsledek půl procenta ega nahoru), na biochemii je to fakt, že si dokážete u odborného článku pod různými aminokyselinami něco představit, u úvodu do potravinářský legislativy zas máte chuť si občas rýpnout v supermarketu, že by se dalo u nějaké potraviny polemizovat. Brouk Pytlík v reálu prostě.
Navíc je to jediný místo, kde na mě člověk nevytasí něco s fitness, protože valná většina lidí tu nemá se sportem nic společnýho. A ačkoliv miluju naše debaty o iifym v alphě, řešení tréninků s trojbojařema nebo sledování fitness kanálů, stejně tak si užívám času se spolužáky, co o počítání kalorií ví kulový a zajímá je zas něco uplně jinýho.
A taky bych chtěla na závěr zdůraznit, že VŠCHT párty, když už na ně jednou člověk má čas, jsou topshit. Moc topshit. 

Tož tak. Pokud nejste nový Einsteinové a máte uplně na párku, kam půjdete (protože všechno zvládnete levou zadní), na VŠCHT to chce jít s určitým cílem a s ocelovými nervy. Dá se to zvládnout i když se matiky a fyziky bojíte jako čert kříže a na střední jste se dušovali, že tyhle hrůzy už nechcete nikdy vidět a dá se to zvládnout i v případě, že chcete jinak relativně normálně fungovat. Jen to prostě nechce volnej čas prosrat a trochu si srovnat time management 🙂

You Might Also Like

25 komentářů

  • Reply Anezdol 12/10/2017 at 12:27

    Ty jsi skvělá ! Potkávala jsem tě v prváku 😀 taky chemie a analýza potravin, vždycky si na prednáškách krabičkovala 😀 Obdivuju, žes to přežila (doslova 😀 ) protože já se po prvním dnu v laboratoři (tys tam byla taky btw), kdy snad nikdo z nás nenapsal ten úvodní dementní test 😀 řekla, že než tam přijít příště a ten test nedat a následně mě vyhodil ten týpek, že jsem to opět nedala, mě tam už radši v plášti nikdo neuvidí a šla hledat východisko z toho ústavu, kde na mě nikdo nebyl hodný a všichni mi “křivdili” (jak jinak):D
    Takže za mě ? Mega obdiv ! A to že tam člověk musí jít s cílem je 100% pravda. Já tam nešla vůbec s žádným cílem, vůbec s žádnou představou co dál chci dělat a hlavně bez motivace to peklo dokončit což vedlo k hození bobku na celou školu a pakování se pryč 😀
    Držím palce ! :))

    • Reply Blani 12/10/2017 at 12:59

      Ježiš fakt? 😀 to je super!
      Mě vyhodili u předposledních laborek, jakoby trošku mě to nasralo vid 😀
      Kam jsi přešla? 🙂

      • Reply Anezdol 13/10/2017 at 0:39

        😀 fakt ? Achjo …
        Hele na zemedělku ( výživa a potraviny ) – dooost jinej svět 😀 a teda i přístup, trošku víc friendly, ale zase nemám tolik otevřených dveří do budoucna :/ co naděláš no 😀

        • Reply Blani 13/10/2017 at 4:37

          hele když je člověk šikovnej, uplatní se! Hodně štěstíí 🙂

  • Reply Julie 12/10/2017 at 12:35

    Moc skvělej článek!
    Držím palce ve studiu. 🍀 #chemiejefaktlaska

  • Reply Eliska 12/10/2017 at 13:44

    Jo nevim jakej dement rekl, ze se na vejsce nepisou testy a ze nejhorší je zkouskouve😂 diky bohu za profesory co mame, jsou docela v pohode. Ale úplně s tebou souhlasím 😂

    • Reply Blani 12/10/2017 at 14:00

      ŽEJO! 😀

      jj musim říct že mám štěstíčko tenhle semestr, až asi na dva jsou všichni megasuper 🙂

  • Reply Barča 12/10/2017 at 16:18

    Díky za článek, kterej mi připomíná moje naivní začátky (samozřejmě všechno v dobrým :D). Jsem v páťáku a na první roky vzpomínám s láskou, ubyde školních povinností, ale začnou ty abstraktní, měla bych začít psát bakalářku, diplomku, připravit se na prezentace v angličtině, dojít si na děkanát a nechat se seřvat :D. Užívej si ty super předměty a skvělý přednášející, nenech se otrávit některýma lidma a zbytečnýma systémovýma chybama a držím palce, ať dojdeš do zdárného konce (pokud bys chtěla nějaký materiály, stačí říct ;)) #chemiejevetsinoulaska

    • Reply Blani 13/10/2017 at 4:38

      Haha 😀 Děkuju moc, ráda někdy využiju! 🙂
      A držím palce na inženýra!

  • Reply Štěpán 12/10/2017 at 17:00

    Trefný článek 🙂

    ps: slibuju že pokud tě budu mít na LACH 1 pokusím se o tebe postarat jako o vlastní dítě 😀

    • Reply Blani 13/10/2017 at 4:38

      DĚKUJU! 😀 #MVP

  • Reply Jani 12/10/2017 at 17:06

    Naprosto dokonalý článek 😀
    Jako s větami „Celý semestr máš volno od zkoušek a učení“ „Na zkoušce jsou hodní“ nebo třeba „Výuka je 2 dny v týdnu“ a pak s pokračováním „Přednášky nejsou povinný“ by si mohli ti co mi to vyprávějí leda tak vytřít pozadí 😀 Je pravda, že teď testy ani nepíšem, ale minulé 2 roky ano! Na zkouškách fakt hodní nejsou. Výuku mám od pondělí do pátku, od rána do večera – s povinnýma přednáškama. A nesmíme zapomenout na miliony seminárek, které máme psát snad po nocích 😀 Miluju vysokou školu 😀 Ale co jsem si vybrala, to mám.
    Držím palce do dalších let studií a ty mě drž palce ať zvládnu aspoň toho debilního bakaláře O:)

    • Reply Blani 13/10/2017 at 4:39

      neasi, NEASI! Od pondělí do pátku tam hniju od nevidim do nevidim 😀

      Děkuju a držim! 🙂

  • Reply Kaja 12/10/2017 at 21:56

    Dobre vyhlidky😁 letos maturuju na gymplu a rozhodla jsem se hned z bizule a chemie (jasne lip uz jsem si vybrat nemohla) 😃 tohle je presne to,na co se na vejsku „hrozne tesim“,protoze uz ted mi prijde,ze to proste nejde😃😃😃 ale ty jsi ma motivace! Je to odhodlani a vydrz s trochou cideru..umis si z toho udeat srandu a hlavne rikas jak to je, i kdyz to neni jednoduchy a to je skvely! Obdiv a pristi rok sdilim zazitky😇 drzim palce!👏👏👏

    • Reply Blani 13/10/2017 at 4:40

      YAASS GIRL! Hodně štěstí u maturity a pevný nervy do budoucna 🙂

  • Reply Lůca 12/10/2017 at 22:12

    Já jsem jedna z VŠCHT, co má páru o sportu!!! 😀 Začala jsem tě sledovat díky super vtipným příspěvkům o cvičení atd. a až pak zjistila, že jsi také #vschtgirl 😊 V tomhle článku se úplně vidím. Jsem tu už 5. rokem (snad za pár měsíců urvu ten titul Ing.!) a nikdy nezapomenu na ty začátky. Na úplně první hodinu.. MATIKA. Já tam suverénně přišla s tím, že nás pan profesor jen bude informovat a to bude vše. Vlastně se ani nepředstavil a už jsem byla u tabule 😂 a první LABORKY Z ANORGÁNY? Kdy se mi tam skoro chtělo brečet, protože jsem nevěděla, co mám dělat a nikdo neporadil? Nezapomenutelné 😀 Držím palce, ať se tou školou s chutí prokoušeš 😊💪

    • Reply Blani 13/10/2017 at 4:40

      Jee to mě těší 🙂
      Haha neasi, přesně tak to bylo i u mě 😀 První hodinu a hned naprostej faux pas u tabule, protože jsem věděla kulový 😀
      Děkuju a držim palce! 🙂

  • Reply Kristýna 12/10/2017 at 22:27

    „s kombinací volšových prstů“ férově jsem přemýšlela jaké prsty měl Brendn Volš…nezwmi to celé došlo 🙈

  • Reply IvaChochin 13/10/2017 at 10:06

    Blaničko, článek je skvělý 🌺☀️🦄 Hlavně mega vystihující. Moc Ti držím palce, ať tu „nejšílenější“ teď už univerzitu přežiješ ve zdraví! I kdyby jsi nebyla takový UTC nadšenec, tak bys po dokončení školy rozhodně nelitovala.
    Já jsem taky „jogurťačka“, bc. Biochemie a biotechnologie a ing. Mikrobiologie., ze školy jsem pár let a když jsem Tě před lety začala sledovat kvůli fitness, tak jsem později měla takovou nějakou vnitřní radost, že jsi se rozhodla nastoupit na tenhle ústav 🙈😉
    Když pominu cennou odbornou stránku školy, tak čeho si cením nejvíce je, že mi dala obrovskou sociální průpravu do života, tím vážně nemyslím partyhard, ale velmi friendly prostředí bez ega, předsudků, rychlých závěrů a vylívání si vlastních mindráků na o jen pár let mladších chemických duší. Díky tomuhle, i když mi to tedy dalo hodně a z těchto zkušenosti čerpám dodnes, jsem na škole nezůstala na postgraduál, ani už jsem nechtěla zůstat v labu dýl, než „se mi kurva dodělá to poslední PCR do diplomky“. #smutnejpribeh
    Vzpomínky, teď už, jsou ale jenom dobrý, a jsem pyšná, že tuhle divnoškolu mám ✌🏼Nemluvě o tom, že když přijde řeč, hele a čeho to jsi vlastně Ing.?, tak pak odpověď, že jsem chemik (bližší vysvětlování většinou nemá smysl) od blondýny nikdo nečeká a ty výrazy stojí za postování na IG 🙈

    Blani, díky za možnost zase si detailněji zavzpomínat na VŠChT 👍🏻🌺☀️🦄

    • Reply Blani 18/10/2017 at 4:08

      haha naprosto chápu 😀 doufám že to taky dotáhnu i skrz inženýra! A naprosto rozumim, i když mi momentálně škola něco bere (spánek), tak je to prostě taková zkušenost a dává to tolik, že jsem suma sumárum prostě spokojená 🙂

  • Reply Michaela 13/10/2017 at 19:42

    Super článek! Koukám, že je to všude stejný :D. Já jsem v prvním semestru na VUT – obor potravinářská chemie a i přestože už se míním zbláznit z toho, jak jen počítám a počítám, tak #chemiejeláska a neskutečně mě to baví <3. A souhlasím s tím, že člověk to musí CHTÍT a mít nějaký ten cíl. 🙂 Tebe sleduju už delší dobu a jsi taková motivace, že se to dá zvládat. Tak hodně štěstí v tomto semestru!

    • Reply Blani 18/10/2017 at 4:09

      awww! Děkuju! 🙂 a moc držim palce at všechno zvládneš 🙂

  • Reply Marcela 23/11/2017 at 14:48

    Článek je skvělej! Ja studuju farmacii, takže úplně vím o čem mluvíš! 😂 Už jsem přemýšlela, že se v laborkach ubytuju, nemá smysl ani nikam chodit, když po pár hodinách spánku tam jde člověk zas a znovu. Ether a chloroform jsou letos největší kámoši. 😀 Jinak, mám to stejně, člověk na to nadává, ale #chemiejelaska a zanadávat si člověk musí. Přeji hodně zdaru ve studiu! 🙂

  • Leave a Reply